Jak je to ve skutečnosti v ČR s ochranou pomocí aktivních jímačů?
14.01.2016 11:53
Celým problémem jak se nenechat obalamutit prodejci a montážníky tohoto systému u nás v ČR nádherně popisuje odborník Ing. Jan Hlavatý.
V časopise Elektroinstalatér 4/2015 byl na stranách 37 až 41 publikován rozsáhlý propagační článek aktivních jímačů. Nutno bohužel říci, že obsahující i nepravdivé až lživé informace, obzvláště pak v kapitole Použitá legislativa pro návrh aktivního bleskosvodu: "Vzhledem k tomu, že nová ČSN EN 62305-1 až 4 neřeší problematiku návrhu aktivních bleskosvodů a tedy ji ani nepopírá, lze se při návrhu aktivního bleskosvodu opřít o ČSN EN 33 2000-5-51 čl. 5/1." Autor článku evidentně nemá příliš povědomí o existenci té které normy, neb druhá citovaná EN norma neexistuje, resp. existuje bez označení EN, ale s přívlastkem ed. 3.
Jan Hlavatý., ze dne: 14.01.2016
Z toho důvodu autorovi asi nelze ani příliš zazlívat, že zcela opomíjí existenci ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1:2013, která problematiku návrhu aktivních bleskosvodů řeší poměrně detailně (což se ale asi příliš nehodí).
Nicméně mnohem zásadnějším důvodem, proč je celá výše uvedená citace klamavá, je judikatura Nejvyššího správního soudu, který má poněkud odlišný názor, než jaký předkládá autor otisknutého článku. Ve čtvrtek 28. května 2015 vydal Nejvyšší správní soud zdánlivě nesouvisející rozsudek č.j. 1 As 162/20141) (dále jen "rozsudek"), kde se sice primárně zabýval otázkou bezplatného přístupu k normám ve stavebnictví, nicméně při této příležitosti současně podal odpovědi i na mnohé poměrně zásadní otázky ohledně závaznosti technických norem ve stavebnictví, zejména pak výklad pojmu "normová hodnota".
Jedno ze zásadních sdělení v daném rozsudku najdeme v bodě č. 43: "Z vymezení pojmu normová hodnota ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. vyplývá, že se u odkazů na technické normy v této vyhlášce nejedná o tzv. indikativní odkazy ve smyslu čl. 45a a odst. I Legislativních pravidel vlády, ale o odkazy závazné. Technické normy, na které je ve vyhlášce odkazováno, totiž neobsahují příklady, jak lze splnit povinnosti stanovení právním předpisem, ale stanoví přímo tyto povinnosti. (...)"
Neboli odkazy na normové hodnoty ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.2) zezávazňují příslušné normy. A právě pojem normová hodnota se objevuje i v § 36 odst. 2, který řeší ochranu objektů před bleskem: "Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby. " Pojem normová hodnota odkazuje na normu ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013, neboť tato je jedinou platnou technickou normou3), zabývající se souvisejícím výpočtem řízení rizika. Nejvyšší správní soud nám tedy dne 28. května 2015 v rozsudku judikoval, že norma ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013 v oblasti ochrany před bleskem je závazná.
Dále je v daném rozsudku (a to nejen v souvislosti s ochranou před bleskem) podstatný následující bod č. 44: "Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. A by někdo ale mohl zvolit lepší řešení, musí vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého musí dosáhnout. Musí hlavně být dopředu jasné, jak postupovat, aby danou vyhlášku neporušil. (...) Argumentace žalovaného a Ministerstva pro místní rozvoj, že normové hodnoty nejsou závazné, tedy neobstojí. (...)"
Nejvyšší správní soud nám tedy v rozsudku dále judikuje, že normová hodnota představuje minimální povolený standard, kterého musíme dosáhnout. V případě ochrany před bleskem bude tedy splnění požadavků odkazované ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013 oním minimálním standardem. A tím se pomalu dostáváme i k jádru věci ohledně aktivních jímačů. V oné normě ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013 je totiž v čl. 5.6 uvedeno: "Ochranná opatření budou považována za účinná, pouze když vyhoví požadavkům následujících příslušných norem" a následují odkazy na EN 62305-34) a EN 62305-45). Dále je pak v příloze B v článku B.1 uvedeno, že: "Pravděpodobnosti uvedené v této příloze jsou platné, jestliže ochranná opatření vyhovují", opět s odkazy na EN 62305-3 a EN 62305-4.
Jinými slovy, požadavky závazné normy ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013 jsou splněny jen a pouze tehdy, pokud je ochrana před bleskem dále provedena podle požadavků souvisejících ČSN EN 62305-3 ed. 2:2012 + Změna Z1:2013 + ČSN EN 62305-4 ed. 2:2011. A jak je obecně známo, tak návrh a provedení aktivních jímačů podle NF C 17-102:2011 nebo STN 341398:2014 tyto požadavky zdaleka nesplňují (např. kritérium přípustných metod návrhu, kritérium počtu a provedení svodů, kritérium dostatečných vzdáleností, atd.), čímž ovšem není splněn minimální povolený standard, kterého máme podle názoru Nejvyššího správního soudu povinnost v oblasti ochrany před bleskem dosáhnout.
ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, aneb minimální povolený standard v případě použití aktivních jímačů
Ve stejném duchu jako Nejvyšší správní soud se ostatně již před nějakou dobou vyjádřil i Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, kdy v Oznámení č. 01/13 o platnosti norem při navrhování, povolování a zřizování ochrany před bleskem na stavbách ze dne 8. listopadu 20126) mj. uvádí, že: "Vzhledem k výše uvedenému upozorňujeme, že národní francouzská a slovenská norma nebyly převzaty do soustavy ČSN, nejsou harmonizovanými normami a nelze je v případě odkazu na normové hodnoty používat pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb."
Obvyklá tvrzení prodejců, odkazujících na ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a jiné podobné nesmysly, je tak nutno přecházet s úsměvem. Představa, že by snad někdo v případném soudním sporu prolomil názor Nejvyššího správního soudu, je bohužel poměrně naivní, a nic než pousmání ani nezaslouží.
Poznámky:
Z toho důvodu autorovi asi nelze ani příliš zazlívat, že zcela opomíjí existenci ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1:2013, která problematiku návrhu aktivních bleskosvodů řeší poměrně detailně (což se ale asi příliš nehodí).
Nicméně mnohem zásadnějším důvodem, proč je celá výše uvedená citace klamavá, je judikatura Nejvyššího správního soudu, který má poněkud odlišný názor, než jaký předkládá autor otisknutého článku. Ve čtvrtek 28. května 2015 vydal Nejvyšší správní soud zdánlivě nesouvisející rozsudek č.j. 1 As 162/20141) (dále jen "rozsudek"), kde se sice primárně zabýval otázkou bezplatného přístupu k normám ve stavebnictví, nicméně při této příležitosti současně podal odpovědi i na mnohé poměrně zásadní otázky ohledně závaznosti technických norem ve stavebnictví, zejména pak výklad pojmu "normová hodnota".
Jedno ze zásadních sdělení v daném rozsudku najdeme v bodě č. 43: "Z vymezení pojmu normová hodnota ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. vyplývá, že se u odkazů na technické normy v této vyhlášce nejedná o tzv. indikativní odkazy ve smyslu čl. 45a a odst. I Legislativních pravidel vlády, ale o odkazy závazné. Technické normy, na které je ve vyhlášce odkazováno, totiž neobsahují příklady, jak lze splnit povinnosti stanovení právním předpisem, ale stanoví přímo tyto povinnosti. (...)"
Neboli odkazy na normové hodnoty ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.2) zezávazňují příslušné normy. A právě pojem normová hodnota se objevuje i v § 36 odst. 2, který řeší ochranu objektů před bleskem: "Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby. " Pojem normová hodnota odkazuje na normu ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013, neboť tato je jedinou platnou technickou normou3), zabývající se souvisejícím výpočtem řízení rizika. Nejvyšší správní soud nám tedy dne 28. května 2015 v rozsudku judikoval, že norma ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013 v oblasti ochrany před bleskem je závazná.
Dále je v daném rozsudku (a to nejen v souvislosti s ochranou před bleskem) podstatný následující bod č. 44: "Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. A by někdo ale mohl zvolit lepší řešení, musí vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého musí dosáhnout. Musí hlavně být dopředu jasné, jak postupovat, aby danou vyhlášku neporušil. (...) Argumentace žalovaného a Ministerstva pro místní rozvoj, že normové hodnoty nejsou závazné, tedy neobstojí. (...)"
Nejvyšší správní soud nám tedy v rozsudku dále judikuje, že normová hodnota představuje minimální povolený standard, kterého musíme dosáhnout. V případě ochrany před bleskem bude tedy splnění požadavků odkazované ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013 oním minimálním standardem. A tím se pomalu dostáváme i k jádru věci ohledně aktivních jímačů. V oné normě ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013 je totiž v čl. 5.6 uvedeno: "Ochranná opatření budou považována za účinná, pouze když vyhoví požadavkům následujících příslušných norem" a následují odkazy na EN 62305-34) a EN 62305-45). Dále je pak v příloze B v článku B.1 uvedeno, že: "Pravděpodobnosti uvedené v této příloze jsou platné, jestliže ochranná opatření vyhovují", opět s odkazy na EN 62305-3 a EN 62305-4.
Jinými slovy, požadavky závazné normy ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013 jsou splněny jen a pouze tehdy, pokud je ochrana před bleskem dále provedena podle požadavků souvisejících ČSN EN 62305-3 ed. 2:2012 + Změna Z1:2013 + ČSN EN 62305-4 ed. 2:2011. A jak je obecně známo, tak návrh a provedení aktivních jímačů podle NF C 17-102:2011 nebo STN 341398:2014 tyto požadavky zdaleka nesplňují (např. kritérium přípustných metod návrhu, kritérium počtu a provedení svodů, kritérium dostatečných vzdáleností, atd.), čímž ovšem není splněn minimální povolený standard, kterého máme podle názoru Nejvyššího správního soudu povinnost v oblasti ochrany před bleskem dosáhnout.
ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, aneb minimální povolený standard v případě použití aktivních jímačů
Ve stejném duchu jako Nejvyšší správní soud se ostatně již před nějakou dobou vyjádřil i Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, kdy v Oznámení č. 01/13 o platnosti norem při navrhování, povolování a zřizování ochrany před bleskem na stavbách ze dne 8. listopadu 20126) mj. uvádí, že: "Vzhledem k výše uvedenému upozorňujeme, že národní francouzská a slovenská norma nebyly převzaty do soustavy ČSN, nejsou harmonizovanými normami a nelze je v případě odkazu na normové hodnoty používat pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb."
Obvyklá tvrzení prodejců, odkazujících na ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a jiné podobné nesmysly, je tak nutno přecházet s úsměvem. Představa, že by snad někdo v případném soudním sporu prolomil názor Nejvyššího správního soudu, je bohužel poměrně naivní, a nic než pousmání ani nezaslouží.
Poznámky:
- 1) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. května 2015, sp. zn. 1 As 162/2014. Nejvyšší správní soud [on-line]. Nejvyšší správní soud, 2015 [cit. 23. září 2015].
Dostupné z: https://www.nssoud.czlfiles/SOUDNI_ VYKON/2014/0162 _1As _1400063 _20150528164737_prevedeno.pdf
- 2) vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů
- 3) viz § 4 a § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů
- 4) aktuálně platná jako ČSN EN 62305-3 ed. 2:2012 + Změna Z1:2013
- 5) aktuálně platná jako ČSN EN 62305-4 ed. 2:2011
- 6) Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví č. 1 ze dne 8. ledna 2013. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. str. 2 [cit. 31. května 2015]. Dostupné z: https://www.unmz.czlfiles/vestnik/Vestnik01-13.pdf
ZDROJ: elektrika.cz/data/clanky/jak-je-to-ve-skutecnosti-v-cr-s-ochranou-pomoci-aktivnich-jimacu